Do Horizontu chodím proto, že si udělám pěkný výlet do Kroměříže. Setkávám se zde se zajímavými lidmi. Taky proto, že vyvíjím pracovní činnost, která mě uspokojuje. Chtěla bych sem docházet co nejdéle, abych se zdokonalila v pletení a výrobě náušnic.
Do Horizontu chodím proto, že se doma občas nudím. Oblíbil jsem si tam v pondělí cestománii, trénink mozku a relaxaci. Z cestománie mám rád povídání a promítání o cizích zemích a městech od účastníků a také o hradech a zámcích České republiky. Tréninky mozku, někdy také nácvik komunikace jsem si oblíbil proto, že je to vedeno například v rámci hry s popsanými papírky, kdy se předvádí slovně nebo pantomimou dané slovo a ostatní hádají. V úterý chodíváme plavat nebo se učíme vařit základní jídla, někdy i nakupovat suroviny. Také máme přístup k počítačům a internetu, občas s výukou. Také chodíme na bowling do nedalekého Sportcentra Paráda. Např. 16.11 2011 jsme společně vyrazili. Zaujali jsme jednu dráhu a zahráli celkem 3 hry. Velmi rychle jsme propadli tomuto sportu, ale hodina limitu byla neúporná.
V Horizontu je mi dobře, těším se na každou návštěvu, kde jsou příjemné terapeutky, které se mi věnují. Těším se na ostatní kamarády. Naučila jsem se zde plést košíky, pracovat s fimem, batikovat, decoupage, ale nejraději zde pracuji s keramickou hlínou.
Horizont mi pomáhá hledat bydlení, dostanu se do společnosti, baví mě aktivity. Terapeuti vykonávají smysluplnou práci, která je pro mě velkým přínosem.
Do Horizontu chodím, abych měl nějakou činnost. Abych byl mezi lidmi. V současné době mi to nahrazuje homeopatickou léčbu. Zúčastňuji se vaření, abych se zdokonalil, a hrozně rád chodím s Horizontem hrát bowling. Díky pracovnicím jsem změnil styl hry, který mi vyhovuje. Také rád hraju šipky, různé hry, mám rád trénink mozku, práci s internetem.
Chodím sem proto, že jsou tu lidé, kteří mi rozumí a chápou mě. Navzájem se podporují a předávají si zkušenosti. Komunikujeme spolu, odpočineme si. Mám ráda relaxace, nabíjí mě to jako baterky. Mám ráda nácvik komunikace, jelikož si procvičím slovní zásobu a naučím se, jak se chovat ve společnosti. Díky muzikoterapii jsem šťastnější, je to takový životabudič. Je zde možnost práce na počítači, tím získám nové dovednosti, také ráda využívám pracovní poradenství. Horizont mi pomáhá hledat práci. Oblíbila jsem si tvůrčí dílnu, kde vyrábíme různé věci, třeba náušnice, košíky, vázičky.
Do Kroměřížského HORIZONTU jsem poprvé přišla před dvěma lety. Pro nemoc jsem se ocitla na životní křižovatce a přemýšlela kudy dál. Na doporučení ošetřující lékařky jsem zavítala mezi partu lidí,kteří měli podobný životní osud a hledali smysluplné využití svého volného času. Od té doby navštěvuji Horizont pravidelně. Jeho zaměstnanci rádi pomohou radou i skutkem má li z nás někdo problém. Věnují se nám s plným nasazením a pomáhají zvládat nelehké životní situace. V poslední době jsme měli spoustu akcí. Namátkou bych uvedla nacvičování pohádky o Popelce, kterou jsme zahráli na Vánoční besídce, den otevřených dveří s velikonočním jarmarkem s prodejem vlastních výrobku a také velmi zdařilé výlety. Prostě v Horizontu se cítím jako doma.
Do Horizontu chodím proto, že se mi zde moc líbí. Využívám program, který Horizont nabízí. Mám rád trénink mozku, jelikož si potřebuji zlepšit paměť, dále relaxace, tvůrčí dílnu, výlety. Je tady fajn kolektiv. Dostanu se mezi lidi, získám nové informace a nejsem uzavřený do sebe.
Myslím si, že každý z nás, se někdy v životě ocitl NA DNĚ, kdy sám je zoufalý a beznadějný. Poznala jsem to i já sama na vlastní kůži. Dnes se už můžu přiznat, že člověka napadají ty nejčernější myšlenky na řešení. Moje známá mi domluvila pohovor u Ing. Vájové v Horizontu. Šla jsem tam tehdy jen ze slušnosti (omlouvám se dodatečně za tehdejší pesimismus), říkala jsem si, že opět po několikáté budu absolvovat pohovor, udělají si čárku za splnění úkolu, dostanu radu, že musím bojovat atd. Hned po prvním sezení jsem odcházela s pocity, které mě nakopli. Donutilo mě to k zamyšlení sama nad sebou. Začala jsem pravidelně navštěvovat Horizont, každý večer jsem se těšila, jak malé dítě na Vánoce, že už ráno půjdu znovu. Nedá se popsat slovem, jak nesmírně si vážím práce terapeutů VŠECH. Jeden vedle druhého jsou nesmírně obětaví, obdivuji jejich klid, rozvahu, obětavost a hlavně stále pozitivní náladu a přístup vůči všem klientům.
Nedělají rozdíly, každému věnují veškerou pozornost a všechen svůj čas s nesmírnou obětavostí a klidem.
Kdyby aspoň pár lidí, kteří mají prostředky a možnost sponzorovat a viděli pod pokličku této organizace, věřím, že by velice rádi věnovali nějaké finance Horizontu. Práce těchto lidí se nedá zaplatit penězi.
To, co oni dávají lidem, sílu, naději a hlavně pohladí hezkým slovem, to dokáže v dnešní době velice málo lidí. Oni jsou naši andělé, kteří nás zdvihnou, když naše křídla přestávají létat.